Balada

Stoletou Mary - babičku Mary, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace, tu babičku za pár dní zabila volební agitace - zpívali Werich s Voskovcem. Nevím, jak tenkrát, ale dnes mezi billboardy to taky žádná legrace není. Vhodná chvíle pro mou villonskou baladu to ovšem je.

Balada politika

Hlava i pata mi tu chybí,
život mě houpe dolu nahoru;
a stále stejné dělám chyby,
proč s vyšší šarží dám se do sporu?
V putyce zpívám, mlčím na chóru?
Já pouze plevel umím zasít,
jsem cetka uzamčená v trezoru.
Vždy budu oheň slámou hasit.

Pomluvím vše, co se mi líbí;
co se mi příčí má mou podporu.
Rád plním vše, jen ne své sliby;
všední je vzácné pro mou letoru.
Vážím si všech svých kladných záporů;
jen na slabého umím tasit,
ryzí je nuda mého humoru.
Vždy budu oheň slámou hasit.

Kazí mě to, co jiné tříbí,
nic nedbám rad a moudrých názorů;
když něco zkazím, křičím: Kdyby…
Špehuji nitě cizích hovorů,
jsem často členem obou táborů;
nemám co říct a chci se hlásit,
obrnou zkroucen stojím v pozoru.
Vždy budu oheň slámou hasit.

Já hledám ve voličích oporu,
mě pouze úřad může spasit;
a je mi jedno v jakém úboru
vždy budu oheň slámou hasit.

[martin]